ZpětÚvodní strana » Poradna » Poradna Svěřenský fond (zachování majetku dalším generacím)

Poradna Svěřenský fond (zachování majetku dalším generacím)

Proč založit Svěřenský fond pro Fyzickou osobu?

  • Zajištění sebe a svých blízkých
  • Finanční zabezpečení v penzi
  • Ochrana náhle nabytého majetku před lehkovážným nakládáním
  • Ochrana majetku před exekucí
  • Charitativní účely
  • Ukrytí identity zakladatele
  • Ochrana zájmů a životních potřeb obmyšlených osob
  • Vytvoření ekonomické základny
  • Užívání plodů, užitků nebo výnosů obmyšleným osobám
  • Informujte se o vhodnosti založení Vašeho Svěřenského fondu.

  • Poradíme a přijedeme diskrétně až k Vám, kontaktní formulář

Definice svěřenského fonduPoradenstvíZakládáníSprávaDohledProč založit Svěřenský fond pro Rodinu?,  Proč založit Svěřenský fond pro Právnickou osobu?,  Proč založit Svěřenský fond pro Charitu?,  Využití Svěřenského fondu v praxi,  Reference EURA klientů Svěřenských fondů

Pojem svěřenského fondu?

Svěřenský fond byl označován za největší novinku v úpravě občanského zákoníku a hned od počátku vyvolával mnoho různorodých názorů a reakcí. Už jen samotná podstata institutu se často jevila jako abstraktní a těžko pochopitelná. Za čtyři roky účinnosti NOZ se ukázalo, že tento institut najde své uplatnění ve specifických případech a pro značně specifické potřeby nakládání majetkem, že je využíván k tzv. vyčlenění majetku, které se stává majetkem spravovaným a chybí mu vlastnická složka. Shrňme a osvětleme tedy hned v úvodu podstatu existence svěřenského fondu s ohledem na nynější výklad teoretické závěry.

číst dále

Právní subjektivita svěřenského fondu?

Jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, svěřenský fond není právnickou osobou. Vyplývá to nejen ze systematiky, ale také z důvodové zprávy k NOZ. Svěřenský fond také není věcí, a to i přesto, že je odlišný od osoby, slouží potřebě lidí, ovšem není ovladatelný.

číst dále

Typy svěřenských fondů z hlediska účelového?

Nejzákladnější členění se odvozuje od typu založení svěřenského fondu a dělí svěřenské fondy na dva hlavní typy – svěřenský fond vytvořený zakladatelem za života, či pořízením pro případ smrti.

Zaměříme-li se na účel svěřenského fondu ještě před tím, než rozebereme vznik svěřenského fondu jako takového, nacházíme několik jeho typů. Níže uvedený výčet není výčtem komplexním, spíše namátkovým.

Vznik svěřenského fondu?

Oproti předchozím výkladům se v současné době vyskytují polemiky nad tím, kdy – tedy v jakém okamžiku – svěřenský fond vznikne. Zaměřme se dělením na svěřenské fondy založené na život zakladatele a na svěřenské fondy založené pořízením pro případ smrti. U obou musejí mít statuty formu veřejné listiny.

číst dále

Účinky vzniku svěřenského fondu?

Okamžikem vzniku, ať nastane kteroukoli z výše uvedených variant, dojde k vyčlenění majetku do nezávislého a odděleného vlastnictví. Vyčleněný majetek již není ve vlastnictví zakladatele, ale řídí se a slouží dle statutu svěřenského fondu. Má své účelové určení a osobu, která jej spravuje.

Movitá věc se stane vyčleněnou do svěřenského fondu okamžikem účinnosti smlouvy. Nemovitá věc podléhající zápisu do katastru nemovitostí pak okamžikem účinků vkladu. Do jakékoli evidence, nejen tedy do katastru nemovitostí, které věc podléhá, bude jako vlastník zapsán svěřenský správce, bude učen svými identifikačními údaji, ovšem s příponou „jako svěřenský správce”. Tím se docílí oddělení vyčleněného majetku od správcova osobního (vlastního) majetku.

Důsledky úpadku?

Dle platné právní úpravy svěřenský fond, ani jeho majetek, není způsobilý podlehnout insolvenčnímu řízení. Svěřenský fond totiž není subjektem. V případě úpadku správce není z logiky věci možné, aby se úpadek správce dotkl majetku ve svěřenském fondu. Správce pouze obhospodařuje majetek, pečuje o něj, spravuje jej. Není jeho vlastníkem ani držitelem.

Důsledky exekuce?

Dle ustanovení § 267b odst. 2 OSŘ je přípustné vést exekuci, jíž je postihován majetek ve svěřenském fondu, to platí jen pro povinnosti a dluhy samotného svěřenského fondu.

O exekucích vedených na majetek zakladatele, správce či obmyšleného obdobně platí to, co je uvedeno v sekci „důsledky úpadku”. Bude-li se zakladatel zbavovat majetku s vědomím hrozby vedení exekuce, věřitel má právo se bránit námitkou relativní neúčinnosti jednání.

Vztah k dědickému právu?

Ani v současné době však není jasné, zda majetek, který náleží zůstaviteli k datu jeho smrti, a který má přejít do svěřenského fondu zřízeného jeho pořízením pro případ smrti, je předmětem pozůstalosti, či nikoli. Tato otázka není jasná a dokonce ani není jasné, který názorový proud je v této věci převažující.

číst dále

Zakladatel?

Zakladatel je osobou, která se rozhodne vyčlenit část svého majetku (či celý svůj majetek) a vložit jej do svěřenského fondu. Majetkem či jeho částí může být jakákoli věc – hmotná i nehmotná, právo či majetková hodnota, jejichž minimální, ani maximální hodnota není nijak limitována. Vyčleněným majetkem nemůže být pouze dluh zakladatele (není majetkem). Zakladatel se tedy zbavuje majetku ve prospěch svěřenského fondu.

číst dále

Svěřenský správce?

Požadavky na osobu správce zákon nevyjmenovává, pouze s výjimkami požadavku svéprávnosti a toho, že musí jít o fyzickou osobu. Svěřenským správcem smí být tedy svéprávná fyzická osoba. Právnická osoba smí spravovat pouze svěřenský fond podle zvláštního zákona, kterým je zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech (ustanovení § 11 odst. 6 ZISF).

číst dále

Tvorba webových stránek, eBRÁNA s.r.o. Realitní software - RealBrána